Památná slavnost

Každoroční připomínka Pánovy večeře je jedinou slavností, kterou mají křesťané biblicky přikázáno zachovávat. Ježíš ji ustanovil večer 14. nisana roku 33 n. l. po oslavě židovského pasach. Před sebou měl různá jídla používaná při večeři pasach. Lukášova zpráva říká:

"[Ježíš] vzal. . . chléb, poděkoval, rozlámal ho, dal jim ho a řekl: 'To znamená mé tělo, které má být dáno za vás. Stále to čiňte na mou památku'. Stejně i pohár, když povečeřeli, a řekl: 'Tento pohár znamená novou smlouvu mocí mé krve, která má být vylita za vás.' " - Luk. 22:19, 20.

Bůh nařídil Židům, aby při pasach používali "nekvašené chleby". (2. Mojž. 12:8) 'Chleby', které měl tehdy Ježíš po ruce, byly nekvašené. Byly upečeny z pšeničné mouky bez soli a jiného koření, protože představovaly "chléb sklíčenosti". - 5. Mojž. 16:3.

Svědkové Jehovovi dnes používají podobný "chléb". V některých případech kupují a používají židovské macesy. Přitom se dává pozor, aby macesy nebyly vyrobeny se zvláštními přísadami jako cibule, slad nebo vejce. Ploché, suché, neochucené macesy jsou vhodné. Nebo se může upéci nekvašený chléb. Je možno smísit trochu pšeničné moukya s trochou vody. Hutné těsto se tence vyválí a pak peče na plochém (lehce naolejovaném) plechu, až je chléb suchý a křupavý.

A co druhý symbol? V prvním století n. l. již Židé použili víno při večeři pasach. Ježíš mluvil o "plodu révy" užívaném při této slavnosti. (Luk. 22:18) Některé osoby tvrdí, že Ježíš nemluvil o víně, ale o nekvašené vinné (hroznové) šťávě. Prostá hroznová šťáva by však nevydržela nezkvašená od podzimní sklizně do svátku pasach na jaře, a tak Ježíš musel mít na mysli víno. Červené hroznové víno vhodně představovalo Ježíšovu krev. Protože Ježíšova "drahocenná krev" měla plně odpovídající hodnotu, nebylo by tedy vhodné používat při Památné slavnosti vína posíleného neboli smíšeného s brandy, jako je třeba sherry, portské a muškátové, nebo jiná "dezertní" vína. (1. Petra 1:19) Nebylo by také vhodné používat víno s přidaným kořením nebo bylinami, jako vermut nebo dubonnet či mnohé jiné "aperitivy". Vhodné je spíše neslazené červené víno, jako je chianti, burgundské nebo klaret, případně domácí červené víno, které není slazené, kořeněné ani alkoholizované.

Starší ve sboru svědků Jehovových by se měli předem postarat o nekvašený chléb a červené víno a zkontrolovat, zda to, co mají, je vhodné. Ve dnech po slavnosti Pánovy večeře není třeba pohlížet na zbylý chléb a zbylé víno jako na zvláštní nebo posvěcené, protože jsou to dále obyčejné potraviny. Není také třeba uchovávat jistou láhev vína z roku na rok kvůli slavnosti, pokud to není z nutnosti, že je obtížné opatřit vhodné víno.

Někteří jednotlivci, jimž jsou během Památné slavnosti podány symboly, se chovají tak, jako by symboly měly nějakou zvláštní moc. Úmyslně například sklánějí k symbolům hlavu nebo k nim čichají. To není vhodné.

Během slavnosti Pánovy večeře symbolizují chléb a víno Ježíšovo hmotné tělo a jeho drahocennou krev. (Mat. 26:26-28) Když jsou podávány, měl by tedy každý jednotlivec věnovat uctivou pozornost tomu, co chléb a víno představují. Ti, kdo v obecenstvu nepřijímají, mohou talíř a sklenku prostě podat další osobě a mít stále na mysli především Ježíšovu oběť, která může přikrýt naše hříchy a zpřístupňuje nám věčný život. - 1. Jana 2:2; 1. Kor. 11:23-26.

[Poznámka pod čarou]

a Přednost se má dát pšeničné mouce, protože té užívali Židé pro své nekvašené chleby. Ale pokud je velmi obtížné získat pšeničnou mouku, lze použít i nekvašeného "chleba" z rýžové, kukuřičné nebo jiné obilné mouky.

Je důležité, aby se křesťané účastnili každoroční oslavy Pánovy večeře, protože Ježíš při jejím ustanovení řekl: "Stále to čiňte jako upomínku na mne." (Luk. 22:19) Raní křesťané to činili. Proto mohl apoštol Pavel psát o korintských bratrech, kteří se každoročně 'setkávali jako sbor' neboli 'scházeli' na památku Ježíšovy obětní smrti. (1. Kor. 11:20, "The New English Bible", "NS") Ale co mohli dělat ve věci Památné slavnosti za obtížných okolností? Co například dělal sám Pavel během let, kdy byl uvězněn (pod stráží a možná dokonce v řetězech) v Césareji? - Sk. 23:35; 24:26, 27.

Vzhledem k Ježíšovu jednoznačnému příkazu by Pavel, třebaže v izolaci, při příležitosti Pánovy večeře určitě uvažoval o biblických hlediscích události. Jako duchem pomazaný křesťan by vyvinul krajní úsilí, aby přijal to nejvhodnější, co by se dalo použít jako symboly. Víno bylo tehdy běžným nápojem, a tak mohl mít Pavel i jako vězeň nějaké víno a nějaký druh chleba k použití. Ještě pravděpodobnější to bylo, když byl později ve vazbě v Římě, kde měl povoleny návštěvy. Je pravděpodobné, že se s ním chtěli 'sejít' někteří bratři z Říma ve skupince, aby oslavili Pánovu večeři. - Sk. 28:30.

Dnes se sbory svědků Jehovových po celé zeměkouli shromažďují v den odpovídající 14. nisanu ke slavnosti na památku Kristovy smrti. Někdy však vyvstanou neobvyklé překážky. Přihodilo se, že zuřící bouře nebo povodně zabránily nějakému sboru nebo některým jeho členům v plánované schůzce. Ve vzácných případech bylo vyhlášeno stanné právo a ozbrojení vojáci bránili občanům po západu slunce vycházet. Jiní křesťané nemohli být na sborové oslavě, protože byli v nemocnici nebo jinak vážně nemocní. Co se dá dělat v takových případech?

Je sice vhodné, aby se k této události sjednotil celý sbor, ale okolnosti jako výše uvedené to mohou znemožnit. Když krajně nepříznivé počasí, přírodní pohroma a něco podobného absolutně brání, aby se rodina nebo část sboru sešla se sborem, takoví izolovaní bratři se mohou sejít a rozebrat biblické zprávy, jež se nalézají u Lukáše 22:7-23, 28-30 a v 1. Korinťanům 11:20-31, a také pohovořit o významu té události. Podobně když nucený zákaz vycházení znemožní sboru, aby se patřičného večera sešel, nejlepší alternativou by bylo sejít se po sborových studijních skupinách nebo skupinách ze sousedství a celkový počet přítomných poslouží jako sborová zpráva o účasti. Může být dokonce přednesen krátký proslov, jestliže je ve skupině schopný, oddaný bratr. Není třeba dělat si starosti, že nejsou po ruce vhodné symboly, pokud nikdo v této okolnostmi vynucené situaci předtím nepřijímal chléb a víno jako pomazaný křesťan.

Boží zákon pro Izrael měl zvláštní opatření pro někoho, kdo se nemohl zúčastnit pravidelné večeře pasach; takový jedinec tak mohl učinit o měsíc (30 dní) později. (4. Mojž. 9:10, 11; 2. Par. 30:1-3, 15) Podobně v případě duchovního izraelity, který by se v krajních okolnostech naprosto nemohl zúčastnit, nebo by mu nemohly být podány symboly 14. nisana, by bylo možné, aby on nebo ona přijímali o 30 dní později. To by platilo jedině v případě pomazaného křesťana, kterému je přikázáno přijímat chléb a víno. - Gal. 6:16.

4. dubna 1985 se po západu slunce sejdou sbory pravých křesťanů po celé zeměkouli v poslušnosti Ježíšova příkazu: "To čiňte na mou památku." Zveme tě, aby ses shromáždil s nimi. - 1. Kor. 11:25, "EP".